Proč nefungovalo "zrušení prostituce" za První republiky? Tohle jsme zatím zjistili.

Úvodem vám musíme sdělit, že tohle už je vážné. Ani pan Karel Schwarzenberg netuší, jestli za naprosté fiasko aboličního zákona mohl lobbing majitelů restaurací, barů a vináren. A ten ví skoro všechno. Co zatím víme my?
1. Aboliční zákon prosazoval pan prezident Masaryk a jeho dcera Alice. To mělo tehdy velkou váhu a mohli ho bez problémů prosadit i s chybami.
2. Prosazovala ho i paní poslankyně Františka Zemínová, která byla vždy hodně přesvědčivá, urputná, a když si něco vzala do hlavy, většinou uspěla.
3. Už v roce 1903 upozorňoval MUDr. Otakar Rožánek ve své knize Pud pohlavní a prostituce, co se stane, když budou jen zrušeny nevěstince a nebudeme řešit nic dalšího. Vlastně předpověděl, že aboliční zákon nebude fungovat a proč. Tehdejší poslanci to nečetli? Nebo si mysleli, že oni to zvládnou?
4. Po 1. světové válce zaznamenali v Československu obrovský nárůst pohlavních chorob. To byl další důvod, proč se snažili schválit ho co nejdřív i za cenu chyb. Ze stejného důvodu chyběly prováděcí předpisy. Takže ještě další dva roky nikdo přesně nevěděl, jak zákon vymáhat.
5. Z nějakého důvodu byl z aboličního zákona nakonec vypuštěn paragraf o zákazu kuplířství. Proto se prostitutky jen přesunuly z nevěstinců do restaurací, barů, vináren, hotelů nebo na ulici. A to je otázka, kterou si klademe. Proč aboliční zákon nezakázal kuplířství jako takové?
Že je za tím právě lobbing "podnikatelů v gastronomii", naznačoval pan poslanec Warmbrunn ve Sněmovně dne 24. června 1922. O tři týdny později byl zákon přijat se spoustou chyb a bez prováděcích předpisů. Nevěstince byly zrušené, ale prostitutky se jen přesunuly jinam.
Určitě to není otázka života a smrti, ani priorita číslo jedna. Ale znáte ten pocit, kdy vám vadí, že něco nechápete? A nedáte pokoj, dokud na to nepřijdete? To je přesně náš případ.
A dokonce si myslíme, že bez téhle tvrdohlavosti bychom nedokázali ani to důležité, co se nám už jako spolku povedlo. Jdeme pátrat dál. A dáme vám vědět, jakmile to zjistíme.